Diskuse 

16. 8. 2010

Kterak tenisáky z pražského nebe padaly Tagy: kroupy, praha, auto, škoda

Můj drahý má bouřku rád. Včera se mu udělaly ďolíčky. Bohužel ne ve tváři, ale na autě. Mně vyskakovaly vrásky na čele a oči z důlků. Projíždět Prahou a nechat se bombardovat tenisovými míčky - to nebyl zážitek, o který jsem stála. Navíc to chvílemi vypadalo, že si budou razit cestu čelním sklem.

Když jsme konečně mohli zastavit a uklidit sebe i auto pod střechu podzemního parkoviště, potřebovali jsme kafe – nutně. Chtěli jsme taky počkat, než se ta šílenost přežene. Jedna rána kroupou by totiž mohla znamenat kóma nebo doživotní demenci. V restauraci jsme se ale k baru museli přebrodit přes velikánskou kaluž. I tady voda stihla za pár minut napáchat pohromu.

Ta příroda je čím dál nevyzpytatelnější. Jen nevím, jestli si s námi šibalsky hraje, nebo prská vzteky.